Závěrečná zpráva projektu Komunikace 89

Památník Šoa Praha realizoval v říjnu a listopadu 2019 k jubilejnímu výročí listopadových událostí výstavu pod názvem: 

Multimediální expozici umístěnou v nepřehlédnutelné montované stavbě instalovanou doprostřed Letenské pláně shlédlo přes 10 000 návštěvníků, které jsme průběžně evidovali.      

Další tisíce osob prošly stanem během jeho dne otevřených dveří, když se výstavní objekt ocitnul uprostřed manifestace Tisíce chvilek pro demokracii dne 16. 11.2019. 

Na koncipované programy pro školy se přihlásilo téměř 200 školních skupin druhých a třetích stupňů. Výstava veřejně prezentovaná jako součást Festivalu svobody byla vyhodnocena jako nejobsažnější nabídka akcí k listopadovému výročí. Její vernisáže se zúčastnila řada diplomatických osobností, ministr zahraničí Tomáš Petříček, starosta Prahy 7 Jan Čižinský, radní pro kulturu Prahy Hana Třeštíková a mnoho osobností kulturního světa. 

S narůstající popularitou expozice přibyla celá řada událostí, které jsme v expozici spoluorganizovali s nejrůznějšími subjekty, přicházejícími do výstavy uspořádat různé klubové akce, výroční setkání, vernisáže, projekce, workshopy a podobně. 

Vyškolení lektoři výstavy uspokojovali poptávku škol i různých vzdělávacích center v takovém rozsahu, že jsme museli zdvojnásobit otevírací dobu expozice.  

Stručná poznámka k proběhlým akcím

Výstavní cyklus byl nakonec rozšířen na plných sedm týdnů. Už samotná vernisáž dne 10. října 2019, měla charakter významné kulturní události Prahy. Stovky návštěvníků se tísnily v ne právě malém výstavním prostoru. Velkému obdivu se těšila jak multimediální dvorana expozice, tak cyklus fotografií Jaroslava Krejčího vystavený s patřičným videokomentářem jako fejeton pomíjivosti archivů.  

V průběhu prvního týdne proběhlo odladění vzdělávacích programů a vyškolení lektorů, kteří nadále čelili hustému návštěvnickému provozu samotné expozice a organizovali časté eventy v poslední části výstavního pavilonu, jenž jsme vzhledem k výstavní dekoraci nazvali Lennonovou zdí.  

Každé pondělí dopoledne po dobu sedmi týdnů se ozvalo na streamech, v Českém rozhlase, v partnerských médiích VYSÍLÁNÍ STANICE BUBNY PRO VÝSTAVU KOMUNIKACE 89.  

… Navázalo tak na již tradiční tvar dialogů ve veřejném prostoru – veřejné diskuse z odjezdové haly nádraží Bubny. Jejich témata a hosté se staly nedílnou součástí veřejné komunikace výstavního projektu. 

Diskuse se staly zásadní obsahovou součástí mediálního vzdělávání a celkového odkazu výstavy.  

Diskuse rozvíjely témata, řešená při doprovodných programech expozice a zároveň doprovodné programy anoncovaly v širokém měřítku díky partnerské síti patronů jednotlivých debat.  

Součástí doprovodných programů se stalo také BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY, dne 16. října. V tento významný datum připomíná Památník ticha první pražský židovský transport, vypravený přes nádraží Bubny v roce 1941. Jeho tradiční forma je vlastně koncertem bicího maxiorchestru, kterého se účastní všichni příchozí a společně tak rozbijí ticho mlčící většiny a pasivního přihlížení.  

Letos jako hosté bubnování vystoupili přední novináři s krátkým zamyšlením k mediální scéně na konci poslední totality minulého století a dnes. 

Ve druhé polovině října probíhají v expozici pravidelné semináře a vzdělávací programy. Lennonova zeď hostí pravidelné klubové programy a setkání různých zájmových skupin – jako třeba Klub Paměti národa, Kluby válečných veteránů, občané Prahy 7. Několikrát týdně, včetně víkendů se konají autorské prováděné prohlídky pro zájemce z řad veřejnosti o organizovaných skupin. 

V termínech spojených s přelomovými událostmi jsme pořádali semináře o propagandě a výtvarné dílny o politickém plakátu. Tak ve výstavním pavilonu i během veřejných diskusí z nádraží Bubny připomínáme výročí VŘSR, pád Berlínské zdi i první signály listopadových událostí spojené s neklidem v pražských ulicích. Pro některé akce jsme připravili ještě další sestřihy archivních materiálů, než které jsme měli instalovány v základní expozici. Výtvarné dílny výstavy KOMUNIKACE 89 pořádáme 14., 15., 21., 22. listopadu podle speciálně vyvinutého programu odborným lektorem, který dlouhodobě spolupracuje se vzdělávacím oddělením DOXu.  

Vedle řady diskusí pořádaných ve výstavních prostorách se autoři expozice účastní veřejných setkání a seminářů site specific k událostem listopadu – například na Fakultě sociálních věd UK dne 12.11.  

Den válečných veteránů 14.11. 

  1. listopadu hostí výstava ceremoniál k předání ceny hlavního města Praha Stanfordské univerzitě za podporu reformy českých univerzit a vzdělávání po listopadu 1989.  
  2. a 17. listopadu prochází výstavním pavilonem série významných událostí: 

Výroční den 17. listopadu pořádá výstavní tým KOMUNIKACE 89 program ve spolupráci s redakcí časopisu Reflex. V expozici je instalován fotografický ateliér, který zájemcům o originální listopadovou památku pořizuje na počkání portrétní snímky s pozadím fotografie Jaroslava Krejčího.  

Odpoledne se uskuteční v sálu u Lenonnovy stěny premiéra televizního dokumentu MOJE SVOBODA s následnou diskusí s tvůrci, kterou moderují redaktoři Reflexu.   

Oba dny se před objektem KOMUNIKACE 89 natáčejí AUTODIALOGY:  V autentickém vozidle – veteránu Václava Havla, kterým budoucí prezident přijel na velkou letenskou manifestaci, mají příchozí možnost namluvit svá osobní poselství k tomu, kdo se osobně zasadil o zrušení cenzury totalitního režimu.  

Krátká zamyšlení z pozice “spolujezdců” vyhodnotili studenti Keplerova gymnázia a ty nejlepší – tedy takové, které mladým přinášely největší inspiraci a obohacení, byly zpracovány do sestřihu pro finále výstavy Komunikace 89. Na spolupořádání akce se podílí také Muzeum hlavního města Prahy a Národní technické muzeum.  

20.11. Hostíme a spolupořádáme vernisáž malé výstavy ke kalendáři listopadových fotografií, který vydalo sdružení DEKOMUNIZACE.   

DEN PÁDU CENZURY 

Ve výroční den největší manifestace české historie, která se uskutečnila 

24.11.1989 na Letenské pláni pořádá Památník ticha vzpomínkovou akci, kterou navrhuje proměnit do budoucna ve významné datum spojené s kultivací mediálního prostoru. Vydává výzvu pro tři ministry k posílení mediálního vzdělávání a apelační tiskovou zprávu ke stavu veřejné komunikace.  

Vlastní kontaktní akce se odehrává přímo před výstavním pavilonem. Na tribuně stadionu AC Sparta je instalována maxiobrazovka, která celých 25 hodin vysílá archivy ze dvou televizních přímých přenosů listopadu 89. Smyčka dlouhá 25 hodin je přerušena veřejným setkání k vyhodnocení AUTODIALOGŮ. 

Vystupují standupoví umělci, moderují herci divadelní skupiny Vosto5.  Událost vrcholí slavnostním uvedením seriálu AUTODIALOGŮ zpracovaných do třicetiminutové ukázky. 

Až do odpoledne 25. 11. promítá obrazovka z letenské tribuny vzpomínkové záběry třicet let starých událostí.  

Ve stejný den organizujeme komentované prohlídky pro desítky členů Klubu Paměti národa. Post Bellum ostatně bylo naší partnerskou institucí pro vzdělávací programy k listopadu 89. Společně jsme naše aktivity nabízely školám, společně jsme je i veřejně komunikovali již od srpna jubilejního roku.  

27. a 28. 11. Pořádáme komentované prohlídky pro partnery a přátelské okruhy výstavy komunikace 89. Tato derniéra byla zároveň jistou bilancí vztahů s Festivalem svobody. 

                                                                        Pavel Štingl 

Tisková zpráva 

Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu ukáže, jak se komunikovaly listopadové události bez sociálních sítí  

Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu (foto: Jaroslav Krejčí) 

Originální událostí k připomenutí výročí sametové revoluce bude výstava nazvaná Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Tu bude možné zhlédnout od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 19 hodin ve výstavním prostoru naproti fotbalovému stadionu Sparty na Letenské pláni. Výstavní a komunikační projekt, který pořádá autorský tým z chystaného Památníku ticha, prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Poukáže především na datum 25. listopadu, kdy došlo k pádu cenzury, a mladším ročníkům tak přiblíží, jak se „dělala revoluce“ bez internetu a sociálních sítí. 

Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala. Fotograf během krátkého období zachytil několik tisíc obrazů na negativy, které později prošly povodněmi, díky čemuž získaly jedinečnou patinu. Doprovodný program nabídne diskuse a workshopy na téma proměny pohledu na hrdinství od ideologizovaných symbolů režimu k autentickým příběhům dvacátého století. Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti jako je Petr Pithart, Karel Hvížďala, Ivo Mathé, Michal Žantovský, Jan Urban a další. Chybět nebude vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a aktivitami neziskové organizace Post Bellum

Výstava Komunikace 89 mladším generacím například ukáže, jak se šířily informace v dobách, kdy neexistovaly sociální sítě, internet či mobilní telefony. Všem návštěvníkům pak nabídne návrat do časů za soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a kdy o velikosti pouličních manifestacírozhodovala pouze schopnost šíření informací o prorežimními médii utajovaných událostech. „Výstavou chceme upozornit na symbolický počátek otevřené komunikace, na faktickou revoluci listopadového převratu, jíž je návrat k vlastní identitě a svobodě slova,“ říká organizátor výstavy Pavel Štingl. „Jen díky individuálnímu rozhodnutí tři čtvrtě milionu občanů a jejich veřejně projevené vůli se totiž 25. listopadu 1989 uskutečnila největší národní manifestace dvacátého století, přímým přenosem Československé televize se rozšířila do celé republiky, a tak padla cenzura normalizace,“ dodává Štingl.  

Výstava podle organizátorů tak přiblíží dobu, která neznala sociální sítě a kdy ideologizované 

„pravdy“ k masám putovaly dobře kontrolovanými masmédii. „Základním posláním projektu Komunikace 89 je vytvořit vzdělávací prostor pro rodiny, školy, zájmové skupiny a návštěvníky všech generací, který připomene, jak se informace o převratných okamžicích šířily,“ upřesňuje Štingl. „Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí,“ dodává. Výstava Komunikace 89 se zároveň také dotkne tématu fake news a manipulace moderními médii.  „Výstava i veřejná komunikace s ní spojená by měla být výzvou k posílení mediální výchovy, která je u nás nesystematická jak ve školách, tak ve veřejnoprávním prostředí,“ uzavírá organizátor Pavel Štingl.  

Výstavu Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu připravuje autorský tým Památníku ticha

Výstava je pořádána a organizačně zajišťována s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas. Partnerem projektu je Festival svobody.  Více informací na www.komunikace89.bubny.org a rezervace lektorované prohlídky na rezervace@bubny.org

Kontakt pro média:  Martina Chvojka Reková martina.rekova@4press.cz

+420 731 573 993 Klára Bobková 

klara.bobkova@4press.cz

+420 731 514 462 

Památník ticha – Nádraží Bubny:  Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7 

www.bubny.org

Památník ticha je název projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa 

Praha o.p.s. V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami přeměna místa paměti na moderní instituci s expozicí světového měřítka, vývoj scénáře stálé expozice budoucího památníku, ale také výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. V koordinaci s širším okruhem partnerů je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném. V roce 2013 byl ustaven Čestný 

board Památníku ticha, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine 

Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí 

Stuart EizenstatKarel SchwarzenbergBill Shipshey – zakladatel “Art for Amnesty International”, lord Alf Dubs a americký psycholog a profesor Philip Zimbardo.

Tisková zpráva 

Bubnování pro Bubny  

připomene první židovský transport vypravený z Prahy 

Veřejný happening Bubnování pro Bubny na místě paměti připomene letos již po páté první židovský transport vypravený 16. října 1941 z Prahy. Organizátoři zvou na bývalou nástupní stanici transportů zavzpomínat na 78 let starou událost, zabubnovat si spolu s Tam Tam Batucadou nebo se jen chvíli zastavit na pražském nádraží Bubny. Akce proběhne ve středu 16. října 2019  od 17 hodin na nástupišti na adrese Bubenská 177/8b.  

Bubenickou show Tam Tam Batucady doplní někteří bubeníci z řad novinářů a publicistů, jako jsou Ondřej Kondrádnebo Jaroslav Spurný, kteří budou bubnovat proti tichu mlčící většiny. A letos také proti falešným legendám a umělým hrdinům. A i za všechny ty, kteří řekli „ne“ překrucování historie a našli odvahu, aby vykročili k hledání své vlastní identity. Bubnování pro Bubny bude moderovat Jarmila Balážová.  

Nádraží Bubny v Praze hostí v tuto chvílí také podstatnou část doprovodného programu výstavy Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Ta až do 30. listopadu probíhá v nově postaveném pavilonu na Letenské pláni. A právě v nádražní hale bývalého nádraží Bubny se koná pod názvem Vysílání stanice Bubny cyklus sedmi diskusí na téma, jak jsme v posledních třiceti letech naložili s nabytou svobodou slova. Významné osobnosti mediálního světa se sejdou se studenty ještě pětkrát a to například pod patronací Českého rozhlasu Plus, České televize nebo Knihovny Václava Havla.  

Bubnování pro Bubny organizují zástupci chystaného Památníku ticha, projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha. Více informací na www.bubny.org.

Kontakt pro média: 

Martina Chvojka Reková  martina.rekova@4press.cz

+420 731 573 993 

Klára Bobková  klara.bobkova@4press.cz

+420 731 514 462

Památník ticha – Nádraží Bubny:

Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7 www.bubny.org

Tisková zpráva 

Ke kultivaci veřejného dialogu a rozvoji mediálního vzdělávání vyzývají členy vlády lidé z Památníku ticha u příležitosti Dne pádu cenzury 

Ilustrativní foto z expozice Komunikace 89, foto: Karel Cudlín

Výzvu ministrům školství, kultury a zahraničí ke kultivaci veřejného dialogu a rozvoji mediálního vzdělávání dnes zveřejnili organizátoři výstavy Komunikace 89. Stalo se tak u příležitosti vyhlášení Dne pádu cenzury, který připomíná, že 25. listopadu 1989 socialistická Československá televize poprvé necenzurovaně a živě přenášela dění z největší národní demonstrace 20. století proti totalitnímu režimu z Letenské pláně. Autoři výstavy z Památníku ticha reagují „Výzvou ke Dni pádu cenzury” vztahující se ke kultivaci veřejného dialogu a rozvoji mediálního vzdělávání na ohlasy návštěvníků z řad studentů i široké veřejnosti. Výstava už čtyřem tisícům žáků ukázala, jak se dělala revoluce bez internetu a sociálních sítí.  

„Reakce návštěvníků i tvůrců výstavy jsou jednoznačné. Po třiceti letech svobody přicházejí nové formy manipulace, které infikují různými zájmy mediální prostor i naše myšlení. Jsou to jevy, které umíme pojmenovat, ale neumíme zatím přijmout účinná opatření, jak se jim bránit,“ říká autor a kurátor projektu Komunikace 89 Pavel Štingl z Památníku ticha. Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu je v nově vybudovaném výstavním pavilonu na pražské Letenské pláni k vidění už od 11. října a potrvá do 30. listopadu. 

Výzva ke Dni pádu cenzury oslovující členy vlády mj. říká: „Zatímco před třiceti lety jsme se snažili rozpoznat pravdu od ideologických frází a toužili jsme po svobodě slova, dnes se snažíme reagovat na mediální manipulaci doléhající k nám na základě ignorance a obecně přijímaných lží prostřednictvím sociálních sítí a dalších moderních komunikačních kanálů… Je nutné, aby české školství mělo co nejdříve jasnou metodiku a zřetelnou koncepci pro mediální výchovu. Je třeba přijmout opatření pro rozvoj kulturní diplomacie, která dokáže upevnit naši identitu v duchu současných evropských trendů. Je třeba zahájit nový veřejný dialog o kultivaci mediálního prostředí a o základech kulturní gramotnosti všech generací.“ Celé znění výzvy je k dispozici na

www.komunikace89.bubny.org

U příležitosti Dne pádu cenzury začne přímo naproti výstavnímu pavilonu Komunikace 89 v neděli 24. listopadu ve 12 hodin vysílání na velkoplošné obrazovce symbolicky umístěné na tribuně stadionu Sparty. Jedná se o stejnou tribunu, která v listopadových dnech před třiceti lety řídila letenské demonstrace. Nonstop vysílání skončí v pondělí 25. listopadu ve 13 hodin a jeho obsahem budou záběry z listopadových událostí před třiceti lety a videa natočená v rámci Komunikace 89 včetně výstupů z akce Autodialog s Václavem Havlem. V neděli 24. listopadu od 15 hodin se bude u pavilonu Komunikace 89 konat komponovaný program Den pádu cenzury moderovaný členy divadla Vosto5. V rámci programu vystoupí na téma cenzura i skupina stand-up komiků. „Za významný úspěch považujeme spolupráci s Českou televizi, která v rámci partnerství sestavila pro ČT2 nedělní a pondělní vysílání pod názvem Den pádu cenzury – 30 let,“uvedl Pavel Štingl.  

Projekt Komunikace 89 vznikl s podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Hlavními partnery jsou Česká televize a ČTK. 

Kontakt pro média: 

Martina Chvojka Rekovámartina.rekova@4press.cz, +420 731 573 993 

Klára Bobková, klara.bobkova@4press.cz, +420 731 514 462 Památník ticha – Nádraží Bubny:  Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7 www.bubny.org

Tisková zpráva 

Expozici Komunikace 89 vidělo skoro deset tisíc lidí, otevřena je ještě do soboty 

Z výstavy Komunikace 89 (foto Karel Cudlín) 

Poslední možnost vidět výstavu Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu v pavilonu na Letenské pláni mají lidé do soboty 30. listopadu. Doposud prošlo výstavou téměř deset tisíc návštěvníků, přičemž polovinu tvořili žáci a studenti základních a středních škol. Výstava odhaluje prožitkovou formou komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989. Dopolední program je vyhrazen pro školy a workshopy. Projekt Komunikace 89, jehož cílem je kultivace mediálního prostoru, organizují lidé z Památníku ticha. 

Otevírací doba pro veřejnost je ve všední den od 14 do 18 hodin, dopoledne se v expozici střídají školy. Poslední listopadovou sobotu bude výstava otevřena od 10 do 18 hodin, vstup je zdarma. 

Mladším ročníkům výstava poodhalí, jak se „dělal státní převrat“ bez internetu, sociálních sítí a mobilních telefonů. V pavilonu na Letné jsou k vidění také dobová periodika a samizdaty nebo tehdejší zpravodajská technika zapůjčená Českou tiskovou kanceláří (ČTK).  

„Potěšil nás nebývalý zájem ze strany základních a středních škol, učitelé se svými studenty vzali náš pavilon v podstatě útokem. Rádi jsme tak výstavou přispěli k rozšíření povědomí o rozdílech v komunikaci tehdy a nyní a zábavnou formou ukázali nejdůležitější momenty na cestě za svobodou v naší nedávné historii,“ říká Pavel Štingl, autor projektu Komunikace 89

Projekt Komunikace 89 zahrnoval i cyklus sedmi diskusí, které probíhaly v rámci doprovodného programu. Cílem bylo najít odpověď na otázky typu, jak jsme v posledních třiceti letech naložili s nabytou svobodou slova, nebo zda dokážeme čelit mediální manipulaci ve světě sociálních sítí. Mezi hosty byli Jacques Rupnik, Michal Prokop, Karel Hvížďala, Lída Rakušanová, Fedor Gál, Petra Procházková, Světlana Witowská nebo Tereza Engelová a další osobnosti veřejného života.  

Projekt Komunikace 89 vyvrcholil minulou neděli připomenutím 25. listopadu nazvaného „Den pádu cenzury“, kdy proběhlo mj. dvoudenní nonstop vysílání na velkoplošnou obrazovku umístěnou na tribunu stadionu Sparty. 

Autoři výstavy z Památníku ticha u příležitosti tohoto výročí jako reakci na ohlasy návštěvníků z řad studentů i široké veřejnosti vydali  „Výzvu ke Dni pádu cenzury” vztahující se ke kultivaci veřejného dialogu a rozvoji mediálního vzdělávání. Celý text třístránkové Výzvy ke Dni pádu cenzury, která oslovuje ministra školství, ministra kultury a ministra zahraničních věcí je k dispozici na: https://komunikace89.bubny.org  

Výzva vychází z reakcí studentů a pedagogů, kteří se zúčastnili vzdělávacích programů výstavy Komunikace 89 a navazuje také na názory hostů doprovodného programu, cyklu zmíněných mediálních diskusí Vysílání stanice Bubny. „Je více než jisté, že mediálnímu vzdělávání a kultivaci veřejného dialogu je třeba věnovat daleko více systematického úsilí než pouze jednorázové sezonní aktivity neziskových organizací v jubilejních letopočtech,“ říká Pavel Štingl. „Proto se k našemu podnětu přidávají také ostatní účastníci platformy Festivalu svobody a patroni našich veřejných diskusí na nádraží Bubny,“ uzavírá Štingl. 

Projekt Komunikace 89 vznikl s podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Hlavními partnery jsou Česká televize a ČTK. 

Kontakt pro média: 

Martina Chvojka Rekovámartina.rekova@4press.cz, +420 731 573 993 

Klára Bobková, klara.bobkova@4press.cz, +420 731 514 462 Památník ticha – Nádraží Bubny:  Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7 www.bubny.org