10. 10. – Výstava Komunikace 89 nabízí prožitek listopadových událostí a otevírá téma kultivace mediálního prostoru

Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu

Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu věnovaná výročí listopadových událostíveřejnosti prožitkovou formou přibližuje pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989. V nově vybudovaném pavilonu v Praze na Letenské pláni naproti stadionu Sparty se mohou lidé skrze multimediální a prostorové instalace, projekce, fotografie nebo komiksy ocitnout ve víru tehdejších událostí. A v rámci doprovodného programu organizátoři otevírají téma kultivace mediálního prostoru prostřednictvím sedmi veřejných diskusí. Akce vyvrcholí připomenutím 

25. listopadu nazvaného „Dnem pádu cenzury“, kdy bude Česká televize v rámci programové změny už od neděle 24. listopadu na ČT2 vysílat archivní záběry, trezorové filmy a sestřihy diskusí z doprovodného programu Komunikace 89.

V pavilonu na Letné jsou k vidění také dobová periodika i samizdaty nebo tehdejší 

zpravodajská technika zapůjčená Českou tiskovou kanceláří (ČTK). Mladším ročníkům výstavapoodhalí, jak se „dělal státní převrat“ bez internetu, sociálních sítí a mobilních telefonů.Dopolední program je určen pro základní a střední školy, kterých se doposud přihlásilo téměř šedesát, na což reagovali organizátoři rozšířenou otevírací dobou. Na projektu se podílí také studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

„Expozice přímo na ,místo paměti‘ na Letné, kde se odehrály největší veřejné manifestace národní historie, vrátí třicet let staré obrazy v multimediálním provedení,“ říká kurátor, autor scénáře výstavy a multimediální části expozice Pavel Štingl.

Vstupní novinová stěna s dobovými médii otevírá téma cenzury, multimediální část expozice na více než dvaceti monitorech nabídne srovnání, co se vysílalo v oficiálních cenzurovaných médiích a jaká byla realita. Chybět nebudou záznamy s výpověďmi a vzpomínkami herců a dalších osobností opozice, jako byli například Eva Holubová, Bára Hrzánová, Petr Pithart, Ondřej Vetchý či Jan Potměšil. První část expozice má dle Štingla navodit pocit, kdy „atmosféra houstne a my tušíme, že se něco velkého stane“. Tomu dopomáhá i projekce fotografie Jana Šibíka zachycující hradbu štítů těžkooděnců na Národní třídě ze 17. listopadu. Následují záznamy ze zakládání Občanského fóra a události na tribuně Letenské pláně při manifestaci dne 25. listopadu. Ty přibližuje multimediální zpracování někdejšího přímého přenosu Československé televize. „V tento den se uskutečnila největší národní manifestace dvacátého stoletípřímým přenosem Československé televize se rozšířila do celé republiky, a tak padla cenzura normalizace a s ní také v průběhu několika dalších dní i poválečný totalitní režim,“ dodává Štingl. Součástíexpozice je také cyklus fotografií Jaroslava Krejčího nazvaný Křehkost paměti. Zachycuje dění skrze tehdejší osobnosti, jako jsou VáclavHavel, Alexander Dubček či Karel Kryl. Snímky přibližují také atmosféru v divadlech, odkudputovali herci a studenti republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala. Fotograf během krátkého období zachytil několik tisíc obrazů na negativy, které později prošly povodněmi, díky čemuž získaly jedinečnou patinu. Výklad k výstavě obstarávají hravé komiksy z dílny Martina Šinkovského a Ticha 762. U příležitosti „Dne pádu cenzury“ bude na venkovní část tribuny stadionu AC Sparta instalována velkoplošná obrazovka, na kterou budou organizátoři vysílat jak dobové záběry, tak videa natočená v rámci akce Komunikace 89.

ČTK na výstavu vedle fotografií zapůjčila i dobovou zpravodajskou techniku a veřejnost seznámí s ukázkami zvláštního zpravodajství, které bylo během komunistického režimu vyhrazeno pouze nejvyšším stranickým kádrům, jako je například monitoring zahraničního tisku o činnosti československého disentu. Do roku 1989 byla ČTK plně pod kontrolou státu, což se v jejím zpravodajství projevilo i bezprostředně po potlačení studentské demonstrace na Národní třídě 

17. listopadu 1989. Nebývalou otevřenost v referování o dění na Václavském náměstí projevila ČTK poprvé 20. listopadu 1989, což neušlo pozornosti zahraniční médií, například agentury Reuters,“ uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.Od roku 1993 je ČTK veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. 

Výstava Komunikace 89 bude otevřena od 11. října do 30. listopadu pro veřejnost denně od 14 do 18 hodin. Dopoledne jsou vyhrazena pro školy. Veřejných streamovaných diskusí se účastní jako hosté nebo moderátoři Jacques Rupnik, Michal Prokop, Jan BumbaKarel HvížďalaLída Rakušanová, Magda Vašáryová, Petr PithartMichael Žantovský, Fedor GálPetra Procházková, Světlana Witowská nebo Tereza Engelová

Na projektu Komunikace 89 se podílí scénograf Pavel Morávek, kurátorem fotografií je Jan Havel a autorem grafiky Pavel Beneš. Projekt vzniká s podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Hlavními partnery jsou Česká televize a ČTK. Projekt je součástí platformy Festival svobody. Více informací na www.komunikace89.bubny.org

Kontakt pro média: 
Martina Chvojka Reková
martina.rekova@4press.cz
+420 731 573 993
Klára Bobková
klara.bobkova@4press.cz
+420 731 514 462
Památník ticha – Nádraží Bubny: 
Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7
www.bubny.org